Inflace na obzoru: Geopolitika opět útočí na české úspory. Jak je ochránit?
Napětí na Blízkém východě a nejistota kolem ropy vyvolaly tlak, na který stát musel reagovat zastropováním cen paliv. I když regulace mírní šok u čerpacích stanic, rodinné rozpočty dál čelí zdražování v jiných oblastech. Lze v této nejisté době ochránit úspory a zajistit jim výnos až 8 % ročně, když běžné účty na reálnou inflaci nestačí?
Nervozita na energetickém trhu znovu otevírá otázku, kterou si český trh dobře pamatuje: Jak rychle se dokáže globální konflikt přelít do domácích cen? Stačilo několik týdnů eskalace a dopady jsou v Česku hmatatelné. Ceny pohonných hmot, které jsou tradičním „předskokanem" plošné inflace, začaly prudce růst.
Konflikty v ropných regionech mají na světové ceny energií přímý dopad a Česko pocítilo první vlnu ihned po začátku konfliktu v Íránu. Nedlouho po prvních útocích na tamní režim stoupla cena nafty v Česku v jednu chvíli o více než 15 korun na litr a benzin zdražil zhruba o osm korun. Byla to situace srovnatelná s krizovými momenty roku 2022.
Tento vývoj potvrzují i oficiální statistiky. „Na vývoj spotřebitelských cen měly v březnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Nafta se na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 42,00 Kč/l a benzin Natural 95 za 38,10 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejvyšší hodnota od července 2024, a v případě nafty dokonce od listopadu 2022," uvádí data Českého statistického úřadu (ČSÚ)*.
Právě tento prudký šok vedl k následnému zastropování cen, které situaci na čerpacích stanicích opticky uklidnilo. Přestože průměrná cena benzinu i nafty nyní díky regulaci osciluje kolem 40 korun za litr, pro rodinné rozpočty to neznamená konec potíží. Původní cenový šok z trhu nezmizel a postupně se promítá do cen potravin a dalšího zboží.
Inflace jako tichý nepřítel kupní síly
Inflace se v březnu 2026 podle dostupných dat ČSÚ držela pod hranicí 2 %, v dubnu ↗ se již pohybovala na hranici 2,5 %. Ačkoliv se toto číslo může zdát nízké, analytici upozorňují na varovný růst v sektoru energií, kde ceny meziměsíčně vyskočily o několik procent.
Právě zde se skrývá největší nebezpečí pro rodinné rozpočty. Inflace totiž není jen abstraktní ekonomický pojem, ale reálný pokles hodnoty peněz. Pokud inflace dosahuje například 6 % ročně a vaše úspory leží na účtu s úrokem 2 %, reálně každý rok ztrácíte kupní sílu. V praxi to znamená, že pokud máte na účtu 100 000 Kč, banka vám sice připíše úrok, ale kvůli inflaci si za rok koupíte zboží v dnešní hodnotě pouze 96 000 Kč. Fakticky tak za jediný rok přicházíte o 4 000 Kč.
Je to problém, který si mnoho lidí uvědomí až zpětně, přičemž zkušenost z let 2022–2023 ukázala, jak rychle mohou ceny růst a jak nepřipravené mohou domácnosti být.
Nejčastější chyba? Nechat peníze „ležet"
- fixní výnos až 8 % ročně
- investice zajištěné nemovitostmi
- model „crowdfunding naruby"
- společnost investuje do projektů jako první
- 100% úspěšnost vyplacení výnosů a investovaných částek
Problémem zůstává především pasivita, se kterou Češi ke svým financím přistupují. Velká část úspor stále leží na běžných nebo spořicích účtech, jejichž úročení v prostředí rostoucích cen energií nedokáže pokrýt ani základní znehodnocení měny.
Pokud inflace opět nabere na síle, což experti v souvislosti s děním v Perském zálivu predikují, stává se spoléhání na konzervativní produkty s minimálním výnosem nejčastější chybou. Bez aktivního přístupu k ochraně kapitálu dochází k systematické ztrátě kupní síly, kterou si domácnosti často uvědomí až v momentě, kdy je dopad na jejich rozpočet nevratný.
Současná situace jasně ukazuje, že pouhé „odkládání peněz stranou" již k zajištění stability nestačí. „V době zvýšené inflace a geopolitické nejistoty je klíčové nespoléhat pouze na nízko úročené bankovní produkty. Smysl dnes dává diverzifikace portfolia, stabilní a předvídatelný výnos a investice kryté reálnými aktivy, například nemovitostmi," doplňuje Lukáš Blažek.
Právě proto se čím dál víc investorů dívá po řešeních, která nestojí jen na vývoji trhu, ale na reálných aktivech. Jedním z příkladů je RONDA INVEST – investiční platforma, která tento princip staví do centra svého modelu a nabízí fixní výnos až 8 % ročně. ↗
Vstup s vlastními zdroji jako záruka
Zásadním rozdílem oproti jiným platformám je, že RONDA INVEST ↗ funguje na principu takzvaného „crowdfundingu naruby". Společnost každý projekt se zajištěním nemovitostí nejprve zafinancuje z vlastních zdrojů a teprve poté, když je úvěr poskytnutý, do něj mohou vstoupit další investoři. Tento model je pro klienty tou nejlepší zárukou kvality, protože společnost do každého projektu vstupuje jako první s kapitálovou účastí.
Doposud má RONDA INVEST ↗ stoprocentní úspěšnost ve vyplácení výnosů i původních investovaných částek investorům. Toto čisté skóre je v dnešní době a v porovnání s jinými platformami zcela výjimečné.
Otázkou není, zda inflace přetrvá, ale jak moc zrychlí a jak jste na to připraveni
Aktuální zdražování pohonných hmot je jen prvním signálem toho, jak rychle se situace mění. Stejně rychle, jako rostou ceny, klesá hodnota vašich úspor. Příkladem z každodenního života je plánování letní dovolené: pokud jste si na ni na začátku roku odložili 80 000 Kč, dubnový a květnový skok cen v dopravě znamená, že dnes za stejnou částku pořídíte zájezd v mnohem nižším standardu. Na účtu máte sice stejnou sumu, ale její reálná kupní síla se během pár týdnů vypařila.
V prostředí, kde ceny energií kolísají a geopolitika diktuje tempo trhu, nedává smysl nechávat peníze bez ochrany. Je čas hledat zhodnocení v reálných aktivech, která dokážou hodnotu úspor skutečně bránit.
Zjistěte více o RONDA INVEST
Fixní výnos až 8 % ročně, investice zajištěné nemovitostmi, 100% úspěšnost vyplácení výnosů. Začněte chránit své úspory ještě dnes.
Zjistit více na ronda-invest.cz